Mrazák je jeden z našich nejoblíbenějších pomocníků pro uchovávání potravin „na horší časy“. Do zásoby si tak můžeme spolehlivě uložit maso na pozdější vaření, letní úrodu ze zahrádky na zimu, zbytky jídla na den, kdy nebude čas vařit nebo třeba pečivo, až nebude při ruce čerstvé. Případně se hodí, pokud jste zkrátka nakoupili víc, než jste schopní spotřebovat.
Ovšem do mrazáku nelze dávat potraviny jen tak hala bala. I zamrazování má totiž svá pravidla, abychom jídlo uchovali ve správné kvalitě. Chyba může nastat ve špatné přípravě před zamrazením, při době skladování nebo dokonce při rozmrazování.
Tipy a triky pro správné uložení
Ukládání potravin do mrazáku rozhodně není žádná velká věda, ale při dodržení několika jednoduchých pravidel se vám skladované potraviny odvděčí skvělou chutí i trvanlivostí.
Základem je správné vybavení, tedy je důležité myslet na to, v čem dáváte potraviny zamrazit. Nejčastěji využívané jsou mrazicí sáčky, které při skladování zabírají nejméně místa. Na hotová jídla a tekutiny se pak hodí dobře těsnící plastové krabičky a dózy. U dóz i sáčků si dejte pozor zejména na to, aby byly přímo určené k použití v mrazáku. Použitím nevhodného obalu, totiž můžete potravinám ubrat na chuti i životnosti. Nehledě na to, že dózy, které nejsou určené do chladu, se rychle zničí.
Před vložením do mrazáku je dobré dostat ze sáčku co nejvíce vzduchu. Stačí samozřejmě jen ruční vymáčknutí, ovšem tady si mohou gratulovat ti, kteří doma mají vakuovačku. Díky ní nejen odstraníte všechen přebytečný vzduch, ale při skladování v zavakuovaném stavu navíc ušetříte spoustu místa a prodloužíte živostnost potravin.
Náš tip! Zajímá vás, k čemu všemu je dobré mít doma vakuovačku? Přečtěte si náš článek ZDE.
Před uložením si nezapomeňte jednotlivé sáčky a dózy popsat. Nejen o jakou potravinu se jedná, ale také datum zamrazení a pro lepší orientaci gramáž. Snadno pak poznáte, jak dlouho tam který sáček leží a lehce najdete přesně to, co hledáte. Přiznejme si, že odlišit zmrazené kuřecí a vepřové bez popisku není úplně snadný úkol. Pokud chcete jít v přehlednosti ještě dále, můžete zavést systém barevného odlišení – například pomocí různých barev sáčků na jednotlivé druhy potravin. Díky tomu budete hned vědět, kam pro maso a kam pro zeleninu.
Pokud ukládáte do mrazáku zbytky vařeného jídla nebo potraviny před zamrazením tepelně upravujete, vždy je nechte nejdříve vychladnout alespoň na pokojovou teplotu.
Užitečné tipy
- Vždy zamrazujte po jednotlivých porcích, nebo po takovém množství, které snadno spotřebujete najednou. Vyhnete se tak zbytečnému plýtvání.
- Pokud má vaše mraznička funkci rychlého zmrazení, nebojte se ji využít. Co nejrychlejší zmrazení na co nejnižší teplotu je to nejlepší, co můžete pro potraviny udělat.
- Menší zbytky tekutin jako je víno nebo vývar můžete zamrazit ve tvořítku na led. Budete tak mít vždy po ruce to správné množství například do omáčky.
- Bylinky lze také zamrazit ve tvořítku na led – stačí je nasekat a přidat trochu vody. Ideální porce například do polévky.
- Kořenovou zeleninu nedříve očistěte a nakrájejte na menší kousky. Pro zachování šťavnatosti ji můžete před zamrazením spařit horkou vodou a ihned zchladit ve studené.
- Houby povařte ve slané vodě, spařte je vařící vodou nebo krátce poduste a nechte vyschnout. Zachovají si větší šťavnatost.
- Ovoce zasypte trochou cukru pro zachování výraznější chuti.
I mražené má svou trvanlivost
Jak jsme již psali výše, při ukládání potravin do mrazáku byste si správně měli na sáček nebo krabičku datum zamrazení. Je to proto, že bohužel ani mražené potraviny nelze skladovat donekonečna. Obecně platí, že potraviny v mrazáku byste neměli skladovat déle než rok, některé však mají životnost podstatně kratší:
- ovoce (jahody, rybíz, borůvky): 10–12 měsíců,
- houby: 12 měsíců,
- tučné maso a hotová masová jídla: až 2 měsíce,
- libovější maso: 8–10 měsíců,
- drůbež: 8–10 měsíců,
- mleté maso: 4–8 týdnů (nekonzumujte, pokud tuk v něm obsažený je našedlý),
- dušená šunka: 2 měsíce,
- mořské ryby: až 12 měsíců,
- sladkovodní ryby: 3–4 měsíce,
- vnitřnosti: až 3 měsíce,
- chléb a pečivo: až 2 měsíce,
- bylinky: až 12 měsíců,
- zmrzlina: až 12 měsíců,
- máslo: až 6 měsíců.
Mrazit či nemrazit?
Ačkoliv velká část potravin se bez problému zamrazit dá, existují i výjimky, na které je třeba dát si pozor.
Do mrazáku nepatří potraviny s vysokým obsahem tuku. To se týká zejména ořechů nebo mléka a mléčných výrobků jako jsou jogurty, smetana nebo měkké sýry. Stejně tak by do mrazáku neměly přijít omáčky na bázi mléka a smetany. Z tučných mléčných potravin lze zamrazit například tvrdé sýry (nejlépe nastrouhané) nebo máslo, počítejte však s kratší skladovací dobou a u másla i s nějakou tou ztrátou chuti.
Velmi často se chybuje u kávy a kávových zrn – ta jsou totiž velmi tučná a v mrazáku ztrácí svou chuť i aroma.
Není vhodné zamrazovat ovoce a zeleninu s vysokým podílem vody, tedy například okurky, rajčata, salát, kedlubny, ředkvičky, meloun, jablka, citrusy nebo hrozny. Naopak mrazit můžete bobuloviny, mrkev, hrášek, petržel, květák nebo třeba brokolici.
Mrazit byste neměli ani přílohy jako jsou rýže, těstoviny, kaše či vařené brambory.
Jak správně rozmrazovat
Zatímco zmrazení je nejlepší udělat rychle, při rozmrazování je třeba nasadit přesně opačné tempo. Nejšetrnější, a hlavně nejdravější je pomalé rozmrazování v chladničce. Musíte tedy myslet na to, abyste potraviny z mrazáku vyndali včas, protože takový proces může v závislosti na druhu potraviny trvat i 12–24 hodin.
Pokud ovšem zapomenete, ještě není vše ztraceno. Rozmrazovat je možné také pomocí speciálních funkcí v mikrovlnné a klasické troubě nebo v nádobě se studenou vodou (pozor, nikdy nepoužívejte vodu teplou). Mějte však na paměti, že v takovém případě je třeba potraviny ihned spotřebovat a v případě masa i tepelně upravit.
Ovoce na smoothie a zeleninu na vaření často nemusíte rozmrazovat vůbec.
