Bez pestrobarevného vánočního stromku se spoustou třpytivých světel si dnes už Vánoce nedokáže nikdo představit. Víte ale, jak vlastně tradice zdobení stromku vznikla?
Pohanské tradice
Ještě, než se začal slavit křesťanský svátek k oslavě narození Ježíše Krista, byly zde pohanské oslavy zimního slunovratu. Prapředkové oslavovali znovuzrození slunečního boha, kterému se za svítání žehnalo a vzdávala úcta. Součástí těchto oslav byla spousta rituálů, mezi které patřilo také zdobení zelených živých stromů sladkostmi a ovocem. Pod stromy se pak tančilo a oslavovalo. Původně se zdobily pouze stromy ve volné přírodě, časem se zvyk přenesl i dovnitř obydlí.
Z těchto dob pochází také tradice zdobení domovů jmelím. To podle pohanských tradic symbolizuje nesmrtelnost a věčnost bytí, nekonečnost zrození a má moc ochránit nás před jakýmkoliv zlem. Dokonce i tradice půstu a spatření zlatého prasátka zřejmě pochází z těchto časů. Divokého kance totiž Keltové uctívali jako posvátné zvíře a kdo ho zahlédl, toho čekalo štěstí, zdraví a bohatství. Kolik je na tom pravdy nevíme, ale rozhodně to dává nový rozměr oblíbené vánoční reklamě.
Stromek, jak ho známe dnes
Za mladšího a tradičnějšího předchůdce vánočního stromku můžeme považovat tzv. chvojku – zpravidla velkou jedlovou větev, nebo špici stromu, která se tradičně věšela na vchodové dveře špičkou dolů. Zdobila se sladkostmi, a to proto, aby nalákala duše mrtvých, kteří chtějí vstoupit do obydlí. Časem se chvojka začala zdobit hojněji – jablky, ořechy, červenými stuhami a svíčkami, a přenesla se dovnitř domu, kde se věšela od stropu špičkou dolů. Nakonec se z chvojky stal celý strom, obrátil se špičkou nahoru a získal podobu, na kterou jsme zvyklí dnes.
Tradice zdobení stromku, jak ji známe dnes, je však poměrně mladá. První ověřená zmínka o osvětleném stromku v domě pochází z roku 1570 ze severoněmeckých Brém. Zpočátku se stromky zdobily pouze na veřejných prostranstvích nebo v domech řemeslnických cechů, až v polovině 17. století se začaly častěji objevovat v soukromých domech. Z Německa se tento zvyk začal do Evropy šířit v 19. století, a to spíše do větších měst. V Čechách poprvé postavil vánoční stromeček ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku, a to v roce 1812. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna – až ve 40. letech 19. století a zpočátku pouze v bohatých pražských měšťanských rodinách.