Takové skladování potravin se může zdát jako jednoduchá záležitost, ale ve skutečnosti je to celkem věda. I když se opravdu snažíme vše skladovat správně a potravinami neplýtvat, často děláme i zbytečné chyby. Kde a jak je děláme nejčastěji? A na co si dát při skladování pozor? Na to se společně dnes podíváme.
Každá potravina má svá specifika, potřebuje pro skladování různé podmínky a různé teploty. Od pečiva až po zmrazené maso. A potraviny v lednici jsou případ sám o sobě…
Pečivo
Pečivo má velmi omezenou trvanlivost a je velmi náchylné k tvoření plísní. Ať už nakupujete pečivo v pekárně nebo v supermarketu, nikdy ho nenechávejte a neskladujte v mikrotenovém sáčku! Začnou se vám v něm totiž záhy plísně (a to i když je ještě okem nevidíte).
Nejlépe uděláte, když chléb i ostatní pečivo rovnou zabalíte do bavlněné utěrky nebo třeba bavlněného sáčku určeného přímo k uchování pečiva, a uložíte ho mimo přímé světlo do chlebníku nebo do potravinové skříně. Utěrka pohltí z pečiva uvolňovanou vlhkost, která jinak způsobuje vznik plísní. Takto uložený chléb vám může vydržet klidně týden, rohlíky a ostatní podobné pečivo mají bohužel trvanlivost menší a měli byste je spotřebovat do 24 hodin.
Suché potraviny
Suché potraviny jako jsou luštěniny, rýže, ovesné vločky, cukr, mouka nebo třeba müsli a kuskus spousta z nás s oblibou nechává uložené v původních papírových nebo plastových obalech. V těch je ovšem servírujeme škůdcům jako na talíři. Ani plastový obal totiž tyto neřády nezastaví. Nejjednodušší způsob, jak nedopřát potravinovým molům a červům hostinu, je přesypat potraviny do uzavíratelných nádob. Mohou být skleněné i plastové, důležité však je dobré těsnění. Takto uskladněné potraviny uložené mimo přímé světlo (například ve spíži) budou mít i delší trvanlivost, protože vedle snadné dostupnosti škůdcům také v plastových obalech často rychle zplesniví.
Toto doporučení ovšem platí nejen pro kupované potraviny, ale i pro doma nasušené ovoce a vyloupané skořápkové plody.
Koření
Ani u koření není dobré skladování v původních obalech, a to nejen kvůli škůdcům, ale také pro zachování aroma, které je u koření samozřejmě klíčovou vlastností. Jednoznačnou volbou jsou samozřejmě skleněné kořenky. Pokud skladujete koření přímo na lince v kuchyni, pro ochranu před přímým světlem jsou nejlepší kořenky z tmavého skla, v čirých kořenkách je pak lepší uložit je do tmavšího kouta kuchyně nebo rovnou do skříňky.
Káva a čaj
Také u kávy a čaje je žádoucí zachování aroma a chuti. Zejména u kávy (ať už mleté nebo kávových zrn) se delší skladování v originálním pytlíku časem projeví jakousi vyšeptalou chutí. Dobrou volbou jsou opět dobře těsnící nádoby, ať už skleněné, nebo ještě lépe kovové, do kterých nepronikne světlo. U čajů platí poučení nejen pro ty sypané, ale i sáčkové, ke kterým se v papírových krabičkách snadno dostane vlhkost.
Vejce
Pomalu přecházíme do sekce lednice. Vajíčka jsou kapitola sama o sobě. Vedle odvěkého sporu, co bylo dřív, jestli slepice nebo vejce, se vede spor „vejce do lednice, nebo ne“. Tady je ovšem odpověď celkem jednoduchá. Do lednice ano. Ale má to svá omezení. V první řadě vejce před skladováním nikdy nemyjte. Mytím narušíte jejich ochrannou vrstvu a dáváte tak přístup bakteriím. Ideální teplota skladování je od 5 do 8 °C, a měla by být konstantní. Není tedy vhodné ukládat vejce do dveří lednice, protože tam dochází otvíráním ke kolísání teplot. Při ukládání vajec je nejlépe přerovnejte z původního kartonového obalu do plastového špičkou dolů a uložte do části lednice se stálejší teplotou, dále od aromatických potravin.
Ovoce a zelenina
Dalšími problematickými potravinami pro skladování v lednici jsou ovoce a zelenina. Ačkoliv dnes už lednice disponují vymazlenými šuplíky určenými přímo pro skladování těchto potravin, stále platí, že každý typ ovoce a zeleniny potřebuje jiné podmínky pro to, aby se cítil v pohodě.
V lednici by se tedy neměla skladovat rajčata (ideální teplota 8 až 15 °C), nezralé avokádo (dozrávání se při nízké teplotě zastaví), banány, ananas, lilek, cuketa, okurky, tykve, dýně a zázvor. Venku je lépe také hruškám, jablkům a citrusům, i když do lednice je dát můžete, pokud nemáte chladný sklep. Naopak švestky, rybíz, broskve, hrozny, špenát a listovou zeleninu, košťálovou zeleninu (zelí, kapustu, kedlubny a další) a některou kořenovou zeleninu (mrkev, červenou řepu, celer a další) můžete do lednice uskladnit.
Ovoce a zeleninu před uskladněním nikdy nemyjte, případné nečistoty pouze odstraňte navlhčenou papírovou utěrkou. Skladujte ovoce a zeleninu pokud možno zvlášť.
Zmrazené vydrží déle?
Ano, vydrží. Ale i tady má délka skladování své limity, které se liší podle druhu potraviny. Ani zmrazené potraviny totiž nelze skladovat donekonečna, dokonce i zmrzlina má svou životnost. Proto si vždy při ukládání potravin do mrazáku zaznamenávejte na sáček datum uložení, abyste se lépe orientovali, a déle uložené potraviny přerovnejte nahoru. Maximální doba skladování v mrazáku je následující:
- ovoce (jahody, rybíz borůvky): 10–12 měsíců,
- houby: 12 měsíců,
- tučné maso a hotová masová jídla: až 2 měsíce,
- libovější maso: 8–10 měsíců,
- drůbež: 8–10 měsíců,
- mleté maso: 4–8 týdnů (nekonzumujte, pokud tuk v něm obsažený je našedlý),
- dušená šunka: 2 měsíce,
- mořské ryby: až 12 měsíců,
- sladkovodní ryby: 3–4 měsíce,
- vnitřnosti: až 3 měsíce,
- chléb a pečivo: až 2 měsíce,
- bylinky: až 12 měsíců,
- zmrzlina: až 12 měsíců,
- máslo: až 6 měsíců.
Vakuování
Hledáte způsob, jak potravinám prodloužit životnost a omezit tak plýtvání? Pak je jednoznačnou volbou vakuovačka. Zavakuované potraviny vydrží 3–5x déle čerstvé a samozřejmě se prodlouží i jejich životnost při skladování v mrazáku. Mimo to si můžete nakoupené zásoby rozdělit po menších porcích, které se budou lépe spotřebovávat a jako bonus ušetříte místo. Pokud vás vakuování zajímá víc, nezapomeňte kouknout na náš článek Vakuovat, či nevakuovat – to je otázka!
