Před námi je první adventní neděle a s ní krásné období těšení se na Štědrý den. Děti i dospělí si krátí čas vyjídáním adventních kalendářů, běháme po obchodech v naději, že seženeme poslední dárky, čerpáme atmosféru na adventních trzích s horkým svařákem v ruce… Ale je zde také spousta méně či více známých tradic, které se dodržovaly nebo dodržují dodnes.
Adventní věnec
Adventní věnec symbolizuje 4 týdny čekání na Štědrý den a patří asi k neznámějším a nejoblíbenějším tradicím, která se dodržuje ve většině domácností. Zpravidla je vyrobený z větví zelených jehličnanů (symbolika života) a může být zavěšený na dveře nebo pak častěji ozdobený svíčkami a položený na stole.
Tradičním symbolem adventu je od 19. století a jako spousta vánočních symbolů je i adventní věnec spjatý s náboženským významem Vánoc. Svíčky na věnci jsou zpravidla čtyři jako symbolika čtyř adventních neděl a zapalují se postupně proti směru hodinových ručiček. Někdy však bývá do středu zasazená ještě jedna bílá svíčka, která se zapluje přímo na Štědrý den po západu slunce. Je symbolem duchovní čistoty, Neposkvrněné Panny Marie, nebo také symbolem samotného Ježíše Krista.
Barvy svíček a zdobení už v dnešní době podléhají spíš módním trendům, ovšem i barevná symbolika zde má svůj význam. Tradiční barvou je fialová (v některých oblastech ji nahradila modrá), která symbolizuje pokání, důstojnost a čekání. Svíčka určená pro třetí adventní neděli pak bývá růžová a symbolizuje přátelství. U protestantských církví nahradila fialovou a růžovou barva červená, která je u nás nejčastěji používanou barvou pro období adventu.
Symbolika svíček
- 1. svíčka zapalovaná na železnou neděli je svíčka Naděje.
- 2. svíčka určená pro bronzovou neděli se jmenuje Mír.
- 3. svíčka pro stříbrnou neděli se jmenuje Přátelství, v tradiční kombinaci s fialovými svíčkami bývá tato růžová (tzv. Gaudete).
- 4. svíčka zapalovaná na zlatou neděli se jmenuje Láska.
Víte, že…? Až do konce 20. století se adventní věnce tradičně zavěšovaly ke stropu na stuhy? Až od počátku 21. století tento zvyk nahradily věnce položené na slavnostní stůl.
Jmelí
Další tradiční adventní výzdobou je snítka jmelí ve váze nebo zavěšená nad dveře. To podle tradice přináší domu požehnání a štěstí, dle keltských tradic také plodnost. Polibek pod jmelím má zaručit vzájemnou lásku na celý příští rok. Podle Keltů můžete k výzdobě přidat také cesmínu a břečťan, které ochrání váš domov před zlými duchy.
Sv. Barbora
4. prosince, na svátek sv. Barbory, je tradice řezání tzv. barborek – větviček třešní nebo jiných kvetoucích stromů, které dáte doma do vázy. Barborky, které rozkvetou o Vánocích, přináší domu štěstí a svobodným děvčatům předpovídají svatbu.
V lidové historii se tento svátek slavil maškarními průvody s procesími. V 19. a na počátku 20. století na venkově chodily dům od domu ženy v bílém – Barborky – a obdarovávaly nejmenší. Odtud se dochoval zvyk dávat na okno punčochu, do které dětem Barborka nadělí nějakou tu sladkost.
Sv. Mikuláš
Svátek, který asi není nutné dlouho představovat. Vychází z legendy o sv. Mikulášovi – biskupovi, který byl proslulý svou štědrostí a dobročinností. V historii má opět spojitost se slavnostními průvody, které byly v 19. století postupně nahrazovány dnes již známými skupinkami Mikuláše s andělem a čertem. Ty obchází domácnosti a nadělují dárky dětem. Těm hodným sladkosti a ovoce, zlobivým nosí čert uhlí nebo brambory.
Cukroví, vánočka a ovoce
V adventním období se také zpravidla peče cukroví. To má původ v pohanských oslavách slunovratu, kdy mělo ochrannou a obřadní funkci, postupně se však stalo slavnostním pokrmem a symbolem rodinné pohody. Do tradiční vánočky se dříve zapékala mince – kdo ji ve své porci našel, tomu zaručila zdraví a bohatství po celý příští rok.
Dokonce i mísa s ovocem má svůj tradiční, dnes už možná méně známý význam. Je symbolem poděkování za dobrou úrodu a modlitbou za bohatou úrodu i v příštím roce. K tradičnímu ovoci se přidávají ořechy, sušené ovoce i ovoce tropické jako symbol svátků hojnosti.
